Doba předhistorická je zastoupena ve Zvoleněvsi mnoha archeologickými nálezy. Nejvíce je zastoupena předúnětická a únětická doba (tzv. bronzová).       V historické době mluvila lidová pověst o rybáři, jemuž král Václav IV (kterého ze zajetí čes. pány osvobodila lazebnice??) z vděčnosti věnoval ves, prý Zvoleněves (?).      Zakladatelem tvrze byl patrně zeman Zvolen. Obec se jmenuje r. 1318; tvrz stávala na místě nynějšího zámku a uvádí se od 14. do poloviny 17. století.      Během třicetileté války "zámek i tvrz do gruntu ruinovány a spáleny byly". V 16. věku souhlasila způsobení stavby s olovnickým mlýnem a ozdobami na něm provedenými. Při demolování jejím nalezena byla korouhvička ze silného plechu zrobená s letopočtem 1564. Tvrz nebyla vysoká ani veliká, ale ze silných zdí postavená, širokým a hlubokým příkopem opatřená, který ještě kolem r. 1830 na východní a severní straně zachován byl, není ale zasypán, zastavěn, částečně i v zahradu přeměněn byl. Přes tento příkop vedl na severu ze silných kvádrů stavěný a na jednom oblouku spočívající most ku bráně, nad kterou zasazen byl v kamenu tesaný znak Zejdliců z Šanfeldu.      Když Zvoleněves přešla v ruce velkovévodkyně toskánské, postaveno bylo křídlo severozápadní. Na počátku 19. století zřízeno bylo křídlo jižní, odkudž vedla přes hluboký příkop vysoká, na třech obloucích spočívající krycí chodba do kostela. Staré zbytky tvrze byly strženy, přičemž znak nad branou rozbit. Na základních zdech a klenutích vyzdvižen pak r. 1818 moderní zámek ( opravován 1787 a 1859).      Jako patronové zvoleněvského kostela se uvádějí měšťané z Prahy, např. Prokop Seidlův (kupec ve farnosti Týnského kostela)1379,1386. Roku 1388 se uvádí panoš Hašek a Dobeš z Podlíšan (z Podlešína), r. 1403 Jan panoše z Bysně, Magdalena, vdova po Mikuláši z Rapic, platila ke zvoleněvskému kostelu úroky z úročných lidí v Dubicích (Dubí). Na zvoleněveské tvrzi r. 1407 se jmenuje Humprecht, panoš ze Zvoleněvsi, zv. šlechtic z Tasnovic, který ve sporu zabil faráře Mikuláše (Podlaha, 307). Roku 1460 se na Zvoleněvsi - tvrzi jmenuje Jan z Benešova, 1497 Jan Pytlík ze Zvoleněvsi. V 16. století drželi Zvoleněves Zejdlicové ze Šenfelda. Od r. 1604 Jiří Vratislav z Mitrovic, od r. 1609 Jan Milnár, rytíř z Milhauzu. Petr z tohoto rodu účastnil se povstání českých stavů, proto mu byla Zvoleněves Zkonfiskována a prodána Zuzaně Chrtové ze Rtína. Roku 1652 se na Zvoleněvsi jmenuje rytíř Litický. Pak Zvoleněves přešla na rod sasko - lauenburský. Z náhrobních kamenů v kostele také poznáváme majitele zvoleněveské tvrze Jindřicha Zejdlice ze Šanfelda před rokem 1540, Marii Zejdlicovou ze Šanfelda( t 1570), Markétu Zejdlicovou z Bělé ( t 1576). Náhrobek byl pořízen jejími vnuky Ladislavem Zejdlicem a Lidmilou Zejdlicovou z Mitrovic. Další náhrobek svědčí na Jana Vratislava z Mitrovic a děcko Jiřího Vratislava z Mitrovic ( t 1607). V 17. století přešel patronát na rod sasko - lauenburský k Buštěhradu. Zvoleněves se stala císařským velkostatkem. Kostel sv. Martina biskupa je vznikem (presbytářem) gotický a uvádí se jako farní r. 1352. Ve válkách husitských byl opuštěn a r. 1600 znovuzřízen. (divné je, že by se Zejdlicové dávali pohřbít ve zřícenině?) Roku 1745 byl Annou Marií, vekovévodkyní toskánskou, rozšířen a věží opatřen. (popis kostela Velc a Podlaha)      Na bývalém císařském velkostatku ve Zvoleněvsi v době největší konjuktury českého cukrovarnictví vznikl v polovině 19. století velký cukrovar (zmodernizovaný v roce 1922). I když ve 20. létech 20. století za krize zanikla celá řada cukrovarů ( na Slánsku jich bylo mnoho), zvoleněveský cukrovar se udržel a pracoval do přelomu tisíciletí. Význam tohoto cukrovaru i býv. císařského velkostatku si vynutil dnes již zrušenou železniční vlečku do železniční stanice Želenic, která se dříve jmenovala Zvoleněves. Bylo to proto, že Moldavskoduchcovská dráha byla již státní, zatímco trať z Kralup do Třebichovic patřila společnosti státních drah (STEG). Teprve postátněním této Pražsko - drážďanské dráhy byla věc zjednodušena zřízením stanice Zvoleněves na dráze do Kralup a vystavěna spojka do Podlešína ve směru do Slaného. Bývalá stanice Zvoleněves dostala pak název Želenice a vlečka odtud do cukrovaru zrušena.